Obsah
Historie obce
V deskách zemských se nacházejí nejstarší písemné zprávy o zdejších Hleďsebích. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1587. O nejstarší historii Velké a Malé Hleďsebe nemáme žádné přímé zprávy. Veškeré doklady o stáří zdejších obcí shořely při požáru chodského hradu Tachova, pod který obě Hleďsebe patřily až do roku 1606 ( Klimentov v té době dosud neexistoval).Jak známo, býval hrad Tachov centrem strážní služby při jihozápadní hranici Čech ( později pohoří Český les ). Střežené území končilo na severu chodským okruhem, jehož centrem byl Chodský Újezd. K němu patřily okolní chodské vsi - Zadní Chodov - Trstěnice - Drmoul - Malá a Velká Hleďsebe. Nedaleko odtud běžela hranice s kynžvartským ( původně tepelským ) panstvím, kterou tvořil Kosí potok. Bažinaté údolí v místě dnešních Valů, kudy Kosí potok protéká, se nazývalo Kynžvartský pas. To bylo v této krajině jediné prostupné místo, kterým bylo možno vstoupit hraničním lesem ze západu Čech. Tudy vedla zemská stezka. Ani přibližnou dobu vzniku obce nezjistíme. Usuzujeme na 13.-14. století, kdy stejně jako okolí i samotná Hleďsebská plošina dosud tvořila téměř neproniknutelný hluboký prales. Skrze něj tehdy vedla sotva znatelná zemská stezka z Čech do německých zemí - z Plzně směrem na Cheb a dál na západ.Čím hlouběji se procházelo do tmavého hvozdu, tím nebezpečněji bylo uvnitř. Byla to zprvu divoká zvěř, ale od pradávna i loupežníci, kteří přepadávali kupecké karavany. Pověst o původu názvu obce potvrzuje, jak nebezpečná krajina byla.Obec postupně vznikala kolem křižovatky na historické cestě (stezce) do Čech. Název obce je zřejmě odvozen z volání ,, Hleď si sebe", kterým se kupci navzájem varovali před loupežníky. Vesnice původně patřila do chodských příhraničních strážních osad. V roce 1627 se stal jejím novým vlastníkem rod kynžvartských pánů Metternichů, který založil část obce - Klimentov. Klimentov ( Klemensdorf) je jediná obec v Čechách tohoto jména.
Obec vznikla roku 1784 a byla pojmenována podle knížete Klimenta Metternicha.Obec Velká Hleďsebe má v současnosti tři sídelní části / Velká Hleďsebe, Malá Hleďsebe a Klimentov) a je úspěšnou a rychle se rozvíjející příměstskou aglomerací Mariánských Lázní. Přispívá k rozvoji lázní službami místní velkoprádelny a čístírny, službami četných místních podnikatelů. V obci roste počet penzionů, v nichž se ubytovávají domácí i zahraniční hosté. V římskokatolickém kostele sv Anny probíhají pravidelné bohoslužby a konají se tu tradičně adventní koncerty, charitativní sbírky a jiné kulturní akce. Obec má přímé spojení trolejbusovou dopravou s Mariánskými Lázněmi, ale i silnicí dlouhou 1000 metrů od krajů obou sídel. Velká Hleďsebe má 2124 obyvatel(2001), z nichž 1180 ekonomicky aktivních. Velká změna nastala po zrušení klimentovských kasáren, dříve naplněných více než dvěma tisíci vojáky. Po jejich odchodu a zrušení kasáren stojí obec před problémem využití obrovského kasárenského areálu na svém území. V občanském a společenském životě si Velká Hleďsebe vede zdárně mezi obcemi České republiky.
V soutěži o titul Vesnice roku získala v roce 2000 v Karlovarském kraji bílou stuhu za vzornou činnost mládeže, v roce 2002 modrý diplom za vzorné vedení knihovny, v roce 2004 zlatou stuhu jako nejlepší obec Karlovarského kraje a mimořádné ocenění za příkladnou péči o životní prostředí a veřejná prostranství. Obec Velká Hleďsebe iniciovala v roce 1999 založení Sdružení obcí Mariánskolázeňska v okruhu lázní Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart. Dne 10. listopadu 2001 slavila Velká Hleďsebe udělení vlastního znaku a obecního praporu. Bylo to přijímáno jako potvrzení významného postavení obce, která již od 1. července 1994 je sídlem matričního obvodu pro čtyři sousední samostatné obce.
V roce 1976 obec ztratila samostatnost a stala se součástí Mariánských Lázní. Po sametové revoluci a na základě referenda občanů byla v roce 1990 znovu obnovena samostatnost obce Velká Hleďsebe. V komunálních volbách 1990 si občané zvolili nové zastupitelstvo obce. Starostou byl zvolen pan Petr Kryštof. Starosta byl neuvolněný.Z Městského úřadu byla obci předána veškerá agenda ( poplatky, domovní daně, bytové hospodářství). Okresní úřad zapůjčil obci finanční prostředky ( 60. tis. Kč) ,sestaven byl první rozpočet obce a tak obec Velká Hleďsebe začala svoji samostatnou činnost. Ze školství pod obec patřila Základní škola( v té době 4. třídy zakladní školní docházky) a Mateřská škola v Klimentově a ve Velké Hleďsebi v Tyršově ulici. Dále školní jídelna a družina - v budově Lapané. První větší akcí nového zastupitelstva se stala rekonstrukce budovy v Kostelní ulici, která sloužila jako jesle a byla v majetku obce. Po skončení rekonstrukce slouží dodnes jako zdravotní středisko. V roce 1991 se stal pan Vladimír Novotný uvolněným místostarostou obce. Celodenní přítomnost jednoho zastupitele byla nutností. Projevily se potíže se stavbou školky v Tyršově ulici, která byla postavena v akci ,,Z" na navážce a část budovy se začala bortit. Injektáží betonem se zpevníly základy a budova byla zachráněna před demolicí. Nově se vybudovaly prostory pro knihovnu v Havlíčkově ulici a po přemístění knihovny se započalo s rekonstrukcí radnice, která skončila v roce 1994.V I. poschodí radnice vznikla a byla nově vybavena svatební obřadní síń. V komunálních volbách na podzim roku 1992 se stal pan Vladimír Novotný starostou. Obec provedla plynofikaci Velké Hleďsebe,úplnou rekonstrukci topných kanálů pro bytové panelákové domy ve Velké Hleďsebi a Mateřskou školu a rekonstrukci kotelny pro vytápění sídliště, kde se přešlo z topení pevnými palivy na plyn. Provedla se přestavba Základní školy - dostavba tříd v půdních protorách. Tím bylo možno změnit výuku ze 4. tříd na úplnou základní školu( 9. tříd). V roce 1995 obec odkoupila část domu č.p. 125 v ulici Pohraniční stráže, který sousedí s budovou základní školy a zbudovala zde školní jídelnu. Byla provedena oprava střech u bytových domů na sídlišti ve Velké Hleďsebi. V roce 1993 hrozilo ukončení trolejbusové linky, uzavřela se dohoda mezi obcí Velká Hleďsebe a Dopravním poodnikem Mariánské Lázně o poskytnutí finanční dotace. V komunálních volbách v roce 1995 byl opět zvolen starostou pan Vladimír Novotný.Byla provedena oprava kotelny, která sloužila k vytápění panelových domů na sídlišti ve Velké Hleďsebi a Mateřské školky v Tyršové ulici. Byty v majetku obce na klimentovském sídlišti byly prodány, včetně půdních prostor. Bylo pokračováno v plynofikaci obce. V posledním roce volebního období byl starosta obce pan Vladimír Novotný nemocen a rozhodl se již nekandidovat. V komunálních volbách v roce 1998 se stal starostou obce RNDr. Jiří Bytel, který byl od roku 1990 členem zastupitelstva. Nadále se pokračovalo v plynofikaci obce. Budova radnice byla napojena na zemní plyn, provedena izolace budovy a rekonstrukce sklepních místností - vybudovala se šatna pro dělníky zaměstnané obcí a sociální zařízení. U budovy Základní školy a Mateřské školy ve Velké Hleďsebi došlo k výměně oken. Novou ředitelkou Základní školy se stala Mgr. Lenka Stehlíková. Obec zakoupila areál Riviera (3,5 mil. Kč) a nechala provést vyčištění koupaliště včetně zpevnění hráze . Vybudovala se nová cyklostezka v Plzeňské ulici. V roce 2000 obdržela obec z Ministerstva životního prostředí půjčku ve výši 1,4 mil. Kč a na základě toho byl založen Fond rozvoje bydlení. Z tohoto fondu byly půjčovány majitelům rodinných domů nebo bytů z obce finanční prostředky na opravy. Půjčky byly na 3 nebo 5 let a dlužníci spláceli tyto finance zpět do Fondu rozvoje bydlení měsíčně. Této možnosti využila i obec k různým opravám bytového fondu. Půjčka byla Ministerstvu životního prostředí vrácena v plné výši v roce 2009. Zastupitelé se rozhodli nechat zpracovat návrh na znak pro obec Velká Hleďsebe. Za pomoci heraldika zvítězil návrh, ve kterém je uveden název obce Velká Hleďsebe, pod názvem se nalézá hradba a pod ní tři mušle. Obec nechala zhotovit i slavnostní vlajku.V komunálních volbách v roce 2001 byl na další období opět zvolen starostou pan RNDr. Jiří Bytel. V roce 2002 obdržela obec od Ministerstva životního prostředí půjčku ve výši 5,4 mil. Kč na kanalizaci v Klimentově, kterou obec za pomoci dotace a vlastních prostředků začala uskutečňovat.Celková hodnota této stavby přesáhla 14 mil. Kč. Splátky této půjčky byly vrácenyv roce 2010. Na sídlišti ve Velké Hleďsebi bylo vybudováno nové dětské hřiště. Obec uvolnila pro stavbu nového bytového domu pozemek v Klimentově - stavebníkem bylo družstvo s kterým spolupracovala obec, stavba získala dotaci a obec v domě získala byt s bezbarierovým přístupem. Změny ve školství přinesly samostatnost školských zařízení.Zřizovatelem školských a předškolních zařízení se stala Obec. Veškerou agendu včetně účetnictví a majetku obec předala vedení školy a školek, spadaly do této agendy i školní a předškolní jídelny. Veškerou zodpovědnost za činnost převzali ředitelé zařízení. Došlo ke zrušení okresů - jejich činnost poradní i kontrolní vůči obcí převzaly Krajské úřady. Byl nově Krajským úřadem zřízen svazek obcí ,, Mariánsko-lázeňsko", jeho sídlem se stala radnice ve Velké Hleďsebi. Do tohoto svazku patří Velká Hleďsebe, Valy, Stará Voda, Lázně Kynžvart, Dolní Žandov, Tři Sekery, Drmoul, Trstenice a Vlkovice.V roce 2000 obec obdržela titul Vesnice roku Karlovarského kraje. Komunální volby v roce 2004 nepřinesly žádnou změnu ve vedení obce. V Klimentově doznala změn vojenská kasárna - byla ukončena povinná vojenská služba a tak došlo ke zrušení tohoto objektu pro potřeby armády. V roce 2005 byl podepsán návrh smlouvy o převodu kasáren do majetku obce a počátkem roku 2006 byl objekt fyzicky předán obci. V roce 2004 se zastupitelé rozhodli upravit levou část přízemí budovy radnice na novou obecní knihovnu a v témže roce byla předána čtenářům. V roce 2006 byla provedena s přispěním peněz z Evropské unie rekonstrukce Kostelní ulice a parku před kostelem sv. Anny a rekostrukce ulice k Melé Hleďsebi. Byla dokončena plynofikace v Klimentově, stezka pro pěší od školní jídelny do Klimentova. Provedlo se zateplení fasády na domech v Havlíčkově ulici. Při výročí 100 let založení hřbitova byla provedena oprava kříže a vchodů. V roce 2007 obec odkoupila areál Kovo a začala plánovat práce na odstranění kontaminace půdy. Začal se řešit problém s vojenským areálem - studie rozvojových záměrů. Zastupitelé rozhodli o prodeji bytových jednotek na sídlišti Klimentov. Obec přispěla na opravu kostela a vybudovala nové veřejné osvětlení v Malé Hleďsebi. Komunální volby - beze změny. V roce 2008 byla založena akciová společnost ,, Klimentovská a.s" která se v budoucnosti má starat o vše, co bude souviset s přestavbou kasáren Klimentov. Obec odkupuje od majitelů pozemky pro vybudování obchvatu obce tak, aby nedošlo ke zdržení zahájení prací / cena odkoupených pozemků 3,5 mil. Kč/.Obec poskytuje 1 mil. Kč akciové společnosti Klimentovská a.s. Byla provedena oprava komunikace v Klimentově, k Malé Hleďsebi, v ulici Krátká a Tyršova, vybudováno nové veřejné osvětlení Pod hřištěm a v ulici Tyršova, opravena hřbitovní zeď a kaplička. Prodloužena byla plynová přípojka v kasárnách v Klimentově a společnosti Klimentovská a.s obec poskytla půjčku ve výši 2 mil. Kč. V komunálních volbách v roce 2010 se stal starostou pan RNDr. Vítězslav Padevět. Nebyla zahájena výstavba Vědeckotechnického parku Klimentov.
Pověst o založení Velké Hleďsebe
V nejstarších dobách ( v místě původní obce Alte Schanz, vzniklé až po třicetileté válce ) zde existoval Kynžvartský pas ( průsmyk) jako jeden z mála průchodů z Chebska do Čech. Tudy vedla zemská stezka, která původně sledovala tok Starého potoka ( Altbach ) přitékajícího od Staré Vody. Místo bylo pokryto hustým lesem. V něm se skrývali loupežníci a na stezce přepadali kupce. Když se chtěli kupci dostat se svým zbožím od Chebu do Plzně, museli procházet těmito nebezpečnými místy a proto ke své ochraně najímali a s sebou brali zkušené a s krajem dobře obeznámené stráže. Ony varovné povely komandýra - ,,Gibt acht!" ( Dej pozor!) a ,, Seht euch für! ( Sich dich für - Hleď si sebe!) se týkaly najímaných stráží. Později byly převzaty jako názvy pro samotu Pozorku ( Gibacht ) a Hleďsebi ( Sichdichfür ). Na místě u dnešní křižovatky ve Velké Hleďsebi stávala původně na okraji pralesa krčma, jejíž majitel se spojil s loupežnickou cháskou, která přepadávala cestující a společně se dělila o lup. Jednou přijížděl od Plané po silnici do Kynžvartru dvěma koňmi tažený kočár, v němž jela hraběnka se služebnou. Po stranně kráčeli dva ozbrojení myslivci jako osobní stráž. Přicházela noc,když kočár dorazil ke krčmě ,, Sichdichfür" ( Hleďsebe). Kůň ztratil podkovu a kulhal. Bylo nutno ho znovu okovat. Kočár zastavil a hraběnka požádala o přespání. Hospodský jim nocleh poskytl. Hraběnku se služebnou ubytoval nahoře v podkrovní světničce, kočího a myslivce ve stáji. Dáma brzy usnula, když tu náhle se ozvalo lehké klepání na dveře. Služebná poznala hlas kočího a vpustila ho dovnitř. Kočí šeptal, že chtěl dát koni napít a s vědrem šel pro vodu. Náhle spatřil skrze pootevřené dveře plížit se z lesa několik mužů, kteří se zastavili u studny. Jak vyrozuměl, hovořili s hospodským o tom, že přepadnou hraběnku. Když zmizeli loupežníci ve dveřích, skryl se ve stáji, vzbudil myslivce a sdělil co slyšel. Bylo rychle rozhodnuto, že Bruno, který zná cestu do Kynžvartu, vyrazí na kynžvartský zámek pro pomoc. Druhý myslivec bude bránit hraběnku do doby než pomoc dojde. S úžasem vyslechla hraběnka kočího, ale neztratila odvahu a hned se připravila na obranu. Dveře byly zataraseny nábytkem. Jediné okno hlídal myslivec s kuší, hraběnka se ozbrojila dýkou. Když přišla půlnoc, ozvalo se zaklepání na dveře. Protože nikdo neotvíral, jakási pevná ruka se pokoušela otevřít dveře. Zároveň se objevil stín v okně. Myslivec přiložil samostříl, sklo v okně cinklo a postava zmizela. Mezitím se pokoušel hospodský a loupežnická čeládka sekerami rozštípat dveře, které se začaly houpat a povolovat. Najednou bylo slyšet koňský dusot, potom vřavu boje a přátelské hlasy volaly dovnítř, že loupežníci jsou přemoženi. Byly odstraněny zátarasy a vstoupil Bruno s velitelem jezdců. Oběma hraběnka vřele děkovala a stejně tak hrdinným obráncům. Ráno vyrazil průvod a v něm ve středu spoutaní loupežníci a s podlým hospodským, na které čekala v Kynžvartě mučidla. Loupežnický šenk Sichdichfür byl rozbit a pochytanou čeládku čekal trest smrti. Hraběnka podarovala hrdinného obránce - svého věrného služebníka tak, že si mohl postavit na místě krčmy vlastní domek, a to prý dalo popud k založení vesnice v těchto místech. Potud německá pověst.
Pramen:,, Velká Hleďsebe", autor: Buchtele Zdeněk, Švandrlík Richard
