Významná výročí - Významná osobnost české literatury přelomu 19. a 20. století

Český prozaik, dramatik a novinář. Také básník, překladatel, kritik a filozof. 

Narodil se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích. Převážnou část dětství ovšem prožil spolu se sourozenci Josefem a Helenou v Úpici v Podkrkonoší. Byl bratrem malíře Josefa Čapka.
Středoškolská studia začal Čapek nejprve na gymnáziu v Hradci Králové, z něhož musel odejít pro účast v tajném dabatním studentském spolku. Odchází do Brna k sestře, posléze do Prahy k rodičům, kde nakonec maturoval. Po gymnáziu studoval postupně na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, filozofické fakultě Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně, na Sorbonně na Faculté des lettres v Paříži. V Praze nakonec obhájil doktorát a zde zůstal se svým bratrem Josefem.

Krátce pracoval jako soukromý vychovatel syna hraběte Lažanského.

V r. 1917 přijímá místo v redakci Národních listů, které opouští r. 1921, a přechází do redakce Lidových novin. Působí také jako dramaturg divadla na Vinohradech (1921 - 1923).

Od roku 1922 se datuje jeho celoživotní přátelství s prezidentem T.G.Masarykem (Hovory s TGM, Mlčení s T.G.M., Nablízku T.G.M.).

V roce 1935 se po patnácti letém vztahu oženil s herečkou, spisovatelkou a dramatičkou Olgou Scheinpflugovou. Jeho švagr Palivec (manžel starší sestry Heleny) mu dává svatebním darem do doživotního užívání usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše. (Manželství kvůli Karlově smrti bohužel trvalo jen tři roku.)

30.9.1938, v den mnichovského diktátu, podepisuje výzvu Obce československých spisovatelů K svědomí světa. Od té doby je vystaven velkému tlaku nenávistné kampaně, která je proti němu vedena v tisku. Odmítá evakuaci do Anglie, říká, že musí zůstat s národem.

Osudnou se mu stává koncem srpna 1938 povodeň, která zasáhla dům a zahradu ve Staré Huti. Čapek se ihned pustil do náročných oprav. V prosinci 1938 si Karel Čapek přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se přechodně zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edén dne 25. prosince 1938, tedy několik měsíců před okupací Čech a Moravvy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení.

Byl pohřben na Vyšehradkém hřbitově v Praze.

 

Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. V února roku 1925 založil československý PEN-KLUB  a stal se jeho prvním předsedou.

 

Hlásil  se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění.

Byl významným autorem své doby, jeho díla jsou však aktuální i dnes.

Jeho romány jsou s nádechem sci-fi, hlavním tématem je varování před fašismem a rasismem, který v době Čapkova života mohutně sílil. Čapek ve svých dílech používá zástupné postavy, charakteristické právě tak, aby i méně pozornému čtenáři došla jasná souvislost mezi jeho románem a reálným světem.

Čapkova tvorba obsáhla množství nejrůznějších témat a snad všechny žánry. Byl mistrem jazyku, myšlenek i stylu. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků, hry hrány na mnoha světových jevištích.

Zajímal se o všechno možné, stal se tvůrcem sloupku (stručnější než fejeton, glosuje denní události, zabývá se morálkou a vkusem).

 

Vymyslel termín "robot".

Dílo Karla Čapka

Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem:
Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916
Krakonošova zahrada – 1917

V další tvorbě pokračoval Karel Čapek samostatně:
Boží muka – 1917
Trapné povídky – 1921
Italské listy – 1923
Anglické listy – 1924
Výlet do Španěl – 1930
Obrázky z Holandska – 1932
Cesta na sever – 1936
Hovory s T. G. Masarykem – 1936 – 3 díly souhrnně
Továrna na Absolutno – 1922
Krakatit – 1924 – v románu položil Čapek otázku možnosti pokroku v technické civilizaci a současně bezpečnosti                                     lidstva. Byla to podivuhodně výstižná vize krize lidstva ve století atomové bomby
Povídky z jedné kapsa – 1929
Povídky z druhé kapsy – 1929
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – 1933-34, románová trilogie
Válka s Mloky – 1936 – alegorický příběh Mloků, kteří svým zvířecím mechanismem nahradili mechanismus                                                         robotů a stali se hrozivým nebezpečím pro lidstvo
Bílá nemoc – 1937 – v postavě Maršála ukazuje na scestnou a krutou logiku mocných jedinců a tragédii bezmoci                                             ušlechtilého, ale izolovaného lékaře, který musí kapitulovat před davovým fanatismem
První parta – 1937
Matka – 1938
Život a dílo skladatele Foltýna – vydáno posmrtně v roce 1939, torzo psychologického románu

Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
Loupežník – 1920
RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – 1920, toto dílo bylo vyznamenáno státní cenou. Jedná se o střetnutí                                                                       člověka s technikou, když se u dvou robotů, bez lidských vlastností, zrodil cit a                                                                      oduševnění
Věc Makropulos – 1922, dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem
Adam Stvořitel – 1927, společné dílo bratrů Karla a Josefa Čapků

Tvorba pro děti:
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932
Dášenka čili Život štěněte - 1933